Dělám recenzenta českých a zahraničních filmů, včetně těch na DVD, už nějaký ten pátek. Avšak v poslední době mám pocit, že se svět zbláznil. Trendem dneška je točit „filmy“ (musím tento termín dát do uvozovek, jinak by se Fritz Lang, Ingmar Bergman či Federico Fellini obraceli v hrobě), z nichž bude divákovi co nejvíce fyzicky špatně.
Např. film Mlha (The Mist) režiséra Franka Darabonta. Vypráví o skupině obyvatel, kterou v supermarketu zvenčí, z mlhy, začnou ohrožovat jakési podivné příšery. Hlavními hrdiny jsou otec se synem. Otec tvrdí synovi, že ho neopustí. Když se konečně pár lidí včetně otce a syna dostanou k autu a utíkají pryč, propadnou panice ve chvíli, kdy jim dojde benzín. Je to pro ně natolik tragickou událostí, že otec vytáhne pistoli a všechny zastřelí – včetně svého syna. Nevím, také mám syna, ale ani v největší krizi a nebezpečí bych na něho nedokázal vytáhnout zbraň.
A to je dalším novým trendem ve světových filmech – zabíjení dětí. Kupř. snímek Most do země Terabithia by mohl být nádherným dětským filmem o ceně dětské fantazie. Bohužel tvůrci ke konci chtěli mít něco šokujícího, a tak hlavní dětská hrdinka umře. Druhý dětský hrdina z toho pak má deprese. Poslední půlhodina filmu je pak studenou sprchou na nadějná divákova očekávání, protože podobný konec se do pohádkově fantazijního příběhu hodí jako kilo soli do bábovky.
Film Reservation Road měl být rovněž psychodramatem. Možná i je. Avšak úvodní scéna, kdy je kluk, syn jednoho z hrdinů filmu, nechutně přejet autem na silnici (z čehož pak plyne další zápletka), nepatří zrovna k chuťovkám, po nichž by se někomu chtělo na film dále dívat. A je možné jmenovat další a další snímky – Pád režiséra Tarsema Singha, Legenda o mém synovi nebo Sněžní andělé.
Nyní se na DVD dostává snímek Funny Games USA (vychází 14. února 2009). Jde o stejnojmenný remake německého filmu, kdy se režie ujal stejný muž – Michael Haneke. Celé je to o tom, jak se dva ouchcapci nabourají do vily jedné rodiny (muž, žena, syn), kterou psychicky a fyzicky terorizují, a když je postupně jednoho po druhém zabijí (ano, i syna), jdou opruzovat o dům dál. Celé vyznění filmu je podobné, jako kdyby se Frodo a Gandalf dali do kupy se Sarumanem, začali sloužit straně zla a všichni hobiti na závěr celé trilogie vymřeli.
Nevím, jak kdo ostatní, ale mně je z podobnýchfilmů – s prominutím – blivno.
