Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobré knihy jedině v podzemí

29. 04. 2008 7:37:42
Několik desítek let se chodilo v Praze kupovat dobré knihy (rozuměj ve smyslu – poučné, naučné a skutečně krásné literatury) do antikvariátů s tradicí. (A samozřejmě nejen v Praze.) Dnes však místo antíků v Dlážděné bude asi burzovní palác, v Palackého nejspíše kus obchodního centra (prodejna pro potápěče) a na Újezdě už je sekáč.
Někdy stačí, když člověk nejde některou ulicí nejen v Praze tak dva měsíce a vše je jinak. Nikdy nezapomenu, když jsem odjel na týden na dovolenou a pak chtěl z práce zajít na oběd do své oblíbené rybárny v jedné pasáži na Václaváku. Nevěřil jsem vlastním očím – za tu krátkou chvíli se zde skvěla čínská restaurace. To máte pocit, že jste v Jiříkově vidění, že někdo mávl kouzelnou hůlkou a změnily se kulisy.

Stejně tak procházet Jugmankou a hledat zde svůj oblíbený Adonis, nárožní asijskou restauraci, květinářství, kavárnu a dokonce i banku, je úkol zbytečný. Místo Adonisu jsou prázdné prostory, které po třetím pronájmu už nikdo nechtěl, místo asijské restaurace sekáč, místo květinářství a kavárny jakési mini markety...

Jenže nad tímhle mávne člověk rukou – kaváren je na každém rohu stále dost, dokonce i těch, kde se nesmí kouřit a dá se tedy v klidu posedět, květinářství jsou v okolí hned dvě, a místo asijské kuchyně se dá zajít na hamburgera. Banky nemá smysl vůbec zmiňovat, je jich víc jak sedm na dva metry čtvereční, řekl bych.

Ale co mě dostalo ze všeho nejvíc, byly zániky oněch historicky ceněných antikvariátů v Dlážděné, na Újezdě či v Palackého ulici. O některých se dokonce zmiňovaly naše slavné osobnosti v televizních pořadech či knihách. Hned v úvodu Tušení stínu píše spisovatel Ludvík Souček, že některé knihy sehnal jedině zde. Miroslav Horníček je často vychvaloval.

A teď nejsou. Člověk by si řekl, žádná škoda, knihkupectví a knih je všude hafo. Jenže není kniha jako kniha. Ty knihy, na které se stály fronty ve čtvrtky za dob totality, ty skoro neseženete, protože jsou na čtenáře moc náročné, písmo malinké, gramáž papíru tenká a kniha tlustá. Kde dnes koupíte podobnou produkci, jako měl Klub poezie nebo Odeon? Zato koupíte kdejaký škvár kriminální, milostný, bulvární, kouzelnický – a mám pocit, že ani tyto žánry nikdo nečte.

Naštěstí jsem kousek od Masaryčky, tedy Masarykova nádraží, objevil Antikvariát v podzemí. Ano, dobré knihy mají teď místo jen v podzemí. Najdete zde mnohé perly a snad to znamená, že dobrá literatura úplně nezanikne. Že pár lidí ještě dokáže a čte i náročnější literaturu. Alespoň v to doufám.


Autor: Jan Lipšanský | úterý 29.4.2008 7:37 | karma článku: 11.88 | přečteno: 1515x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Ladislav Kolačkovský

Dětští vojáci ve službách Našeho císaře pána

V době první světové války se na všech stranách bojišť začaly objevovat zprávy o dětských vojácích. I v Rakousku-Uhersku. Skutečně za císařství bojovaly děti?

17.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 13.84 | Přečteno: 401 | Diskuse

Zdeněk Sotolář

Inkluze po česku aneb Společné vzdělávání u nás neexistuje

Inkluze je opět tématem, tématem rozvířeným především účetními: úředníkům na Karmelitské došlo, jaké peníze inkluze podle vyhlášky 27 stojí. A proto se chystá už druhá šetřivá novela. A to máme jen podivnou inkluzi po česku.

17.11.2017 v 19:56 | Karma článku: 16.71 | Přečteno: 447 | Diskuse

Karel Sýkora

Levalet válí

Specifický přístup ke graffiti má francouzský umělec Levalet. Jeho kousky vždy využívají prostředí a samotná malba tak funguje dohromady s prvky, které už na ulici byly. Tady je pár jeho realizací v ulicích Paříže.

17.11.2017 v 14:50 | Karma článku: 5.33 | Přečteno: 91 |

Iveta Svobodová

Milada, film režiséra Davida Mrnky

Vyrazila jsem do kina a netušila,co mě čeká. Cestou jsem si uvědomila, že o Miladě Horákové téměř nic nevím. Za totality, když se o ní promluvilo, byla zrádce lidu a po roce 1989 se o ní sice mluvilo, ale tak nějak symbolicky.

17.11.2017 v 12:24 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 537 | Diskuse

Karel Sýkora

Poděkování v modlitbě za konec komunistického režimu

Sametová revoluce je označení období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na pluralitní demokracii.

17.11.2017 v 6:08 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 147 |
Počet článků 51 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2263
Redaktor, novinář, miniscenárista...


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.