Širokoúhlé bláznovství po nováckém způsobu
Širokoúhle se začaly natáčet celovečerní filmy v 50 letech. A to proto, aby nabídly divákům kin větší zážitky – přece jen, když sedíte ve velkém kině a zleva přijíždí Caesarův kočár s Kleopatrou, projede vám před očima a zamíří doprava, můžete si krk ukroutit a navíc máte pocit, že jste uvnitř děje, uvnitř těch nádherných exteriérů, i pocit, že jste se přenesli v čase do minulosti, do roku 50 před Kristem.
Širokoúhlý formát si tedy našel své uplatnění a formáty se ustálily na poměrech 2,35 (2,40):1, resp. 1,85:1. Časem vznikly i tzv. televizní formáty 1,78:1 a 1,66:1. Protože se však širokoúhlé filmy pokládaly za produkt západní civilizace, a my na východě měli jiné normy, užívali jsme si e většině případů „klasického“ formátu 4:3 (1,33:1) – což je prostě plocha obrazovky obyčejné televize. V zahraničí na západ od nás snad jediným filmařem, který natáčel filmy na tento formát, byl režisér Stanley Kubrick.
Lup, přišel listopad 1989 – a s ním k nám mohly vtrhnout filmy, o nichž jsme doposud je slýchali, nebo je viděli na nelegálně překopírované videokazetě VHS s jednohlasým dabingem, propašované kdoví odkud. Jenže místo, abychom mohli vidět filmy konečně v jejich širokoúhlé kvalitě, ořezávaly se – po tehdejším americkém vzoru – na formát televize. Což někdy vypadalo značně směšně, protože se třeba hlavní děj odehrával v levé, nebo pravé části obrazu (té oříznuté), zatímco divák hleděl na střed obrazu, kde se nedělo nic, maximálně tam stál stůl s miskou jablíček a nehnul se a nepohnul.
Režisér Sydney Pollack na DVD s jedním svým filmem zahrnul jako bonus srovnání svého filmu – rozuměj širokoúhlého – a ořezané verze pro 4:3 televizory. Protože není vidět vrah v pozadí chodby, tak televizní divák netuší, čeho se vlastně hrdinka v obraze bojí. Pollack kostatuje, že tohle není jeho film, tohle on nenatočil.
Stejně tak, když srovnáte film Čelisti – zatímco v širokoúhlé verzi se za plavcem v úvodní scéně objeví žraločí ploutev a začne znít onen dramatický hudební motiv, v ořezané verzi slyšíte motiv a vidíte spokojeného ráchala v čemsi jako bazén, žádného žraloka nevidět.
Nyní se prodávají ve stále větší míře širokoúhlé televize. Začíná jít o standard a v USA už se filmy a seriály nevysílají ořezané do formátu 4:3. Diváci chtějí plně využít svých širokoúhlých obrazovek. I u nás se tyto televize prodávají.
A člověk už už chtěl křičet hurá, když se TV Nova rozhodla své zpravodajství vysílat širokoúhle. Člověk by si řekl, že šli skutečně modernímu trendu vpřed, že pochopili. Ale ne – širokoúhle se vysílá zpravodajství, možná sportovní přenosy (Proč? Abychom z ledu nebo trávníku viděli ještě méně, když zbytek zaberou reklamní loga?), hodně často reklamy. Zkrátka – širokoúhle se vysílají naprosté zbytečnosti.
Ale filmy – filmy se stále vysílají ořezané do formátu 4:3. Zkuste se podívat třeba na opakované filmy s Jamesem Bondem. A tak, přes veškeré proklamace a bouchání se do prsou, není TV Nova moderním lídrem (a není to ani žádná jiná česká televize) – stále jsme pozadu za vyspělým světem o nějakých 10 – 15 let.
Jan Lipšanský
Když se ze zábavy stane kšeft
Na internetu se vždy daly nalézt různé zajímavosti a služby, které ocenilo jen pár zasvěcenců. Největším nebezpečím těchto specializovaných řekněme odlišností však je, když se stanou módní novinkou.
Jan Lipšanský
Malý překladový slovník současných frází
Setkáváme se s nimi dnes a denně – nejvíce v politice, ale tam si už umíme většinou představit, že nám politici lžou. Ale pak...
Jan Lipšanský
Jak se mění význam slov
Kdysi se říkalo krást – dnes se říká odklánět. Místo lhát se „změnily politické podmínky“, „nastal širší konsensus“ apod.
Jan Lipšanský
Teď, když máme, co jsme chtěli
Autoři sci-fi románů snili o světě, kde za nás všechnu práci budou dělat stroje a lidé budou mít čas na dobývání vesmíru, filozofování, ale i inteligentní zábavu. Inu, v tom světě nyní jsme, ale zas takové terno to rozhodně není.
Jan Lipšanský
Proč umět přiznat vlastní chybu
Kdysi jsem se hádal s kamarádem o jméno jednoho herce. Nevím ani proč, snad že mi to náhodně řekli rodiče, nebo jsem si to někde špatně přečetl v programu, že se jmenuje tak a tak. Kamarád tvrdil jiné jméno.
Jan Lipšanský
Svět, kde informace už nejsou informacemi
Žijeme ve světě informačních technologií. O tom, že se na Japonsko řítí další vlna tsunami, víme často dřív, než ta vlna sama. Podobně o norském střelci. Paradoxně v přehlcenosti informacemi tkví jeden velký problém.
Jan Lipšanský
Mohou za dobrou, nebo špatnou náladu DivXy a DVDripy?
Jestlipak víte, proč v 70. letech chodilo do kin nejvíc lidí? A kvůli čemu pravděpodobně nyní do kin moc nechodí? Ne, stahování DivX filmů nebo DVDripů za to rozhodně nemůže. I když jistým výpovědním prvkem to je.
Jan Lipšanský
Android 2.1 nemá nikdo rád
Ježíšek proběhl českým územím a zanechal nám díky svým pomocníkům v našich rodinách hromady dárků. Někdy chtěných, jindy nechtěných. Mne obdařil dotykovým telefonem s Androidem. To mi neměl dělat!
Jan Lipšanský
Prokletí básníci se študáky
Ne vždy se zadaří být na divadelním představení o životě básníků Verlaina a Rimbauda s bandou studentů v hledišti.
Jan Lipšanský
Stát šetří na epilepticích
Podle aktuálních zpráv se bude za lék Sabril místo 30 Kč doplácet 588 Kč. Ačkoliv epileptici za svou nemoc nemohou, budou dojnou krávou kapitalismu.
Jan Lipšanský
Chudák redaktor
Přišla mi do mé "pracovní" schránky na Jobs.cz další "atraktivní" nabídka. Mám tam atributy redaktor, editor, copywriter, korektor, překladatel. A sem tam se ve schránce skutečně objeví i nabídka na místo redaktora.
Jan Lipšanský
Marné snahy protipirátských unií
Novinkou na legálně koupených DVD jsou dva nové protipirátské trailery. Svou stupidností na jednu stranu pobaví, svým zdržováním před vstupem do hlavního menu na druhou stranu jen otravují. Každopádně jejich účel je mi záhadou a jejich dopad bude pro jejich naprostou odtrženost od reality minimální.
Jan Lipšanský
Co byste si v USA nebo Anglii nemohli dovolit
Ačkoliv si hodně lidé v ČR myslí, že demokracie znamená, že si mohou dělat všechno, opak je pravdou.
Jan Lipšanský
Filmová novinka – zabíjení dětí
Dělám recenzenta českých a zahraničních filmů, včetně těch na DVD, už nějaký ten pátek. Avšak v poslední době mám pocit, že se svět zbláznil. Trendem dneška je točit „filmy“ (musím tento termín dát do uvozovek, jinak by se Fritz Lang, Ingmar Bergman či Federico Fellini obraceli v hrobě), z nichž bude divákovi co nejvíce fyzicky špatně.
Jan Lipšanský
Chvála puberty
Puberta je nádherně šílené období. Děláte věci, za které se v dospělosti stydíte, a na druhé straně v dospělosti litujete, že už je nemůžete dělat. Respektive můžete, ale asi by si o vás okolí myslelo svoje, stejně jako posléze sbor doktorů v psychiatrické léčebně.
Jan Lipšanský
On-line už před narozením
Jestli se vám někdy stalo, že jste byli přítomni na porodním sále před, během i po porodu, a jedno jestli jako přímá účastnice, jako narodivší se nebo jako přihlížející otec (doktorky a sestřičky samozřejmě nevyjímaje), možná jste si všimli, že on-line svět zasahuje již i sem.
Jan Lipšanský
Dobré knihy jedině v podzemí
Několik desítek let se chodilo v Praze kupovat dobré knihy (rozuměj ve smyslu – poučné, naučné a skutečně krásné literatury) do antikvariátů s tradicí. (A samozřejmě nejen v Praze.) Dnes však místo antíků v Dlážděné bude asi burzovní palác, v Palackého nejspíše kus obchodního centra (prodejna pro potápěče) a na Újezdě už je sekáč.
Jan Lipšanský
Den země oslavili auty
V sobotu se i Praha 12 připojila k oslavě Dne země. Ale prapodivným způsobem.
Jan Lipšanský
Ostuda Českých lvů
Jistě jste to také slyšeli – irsko-český film (více irský než český, pravda) získal Oscara za nejlepší píseň. Kupodivu film Once ale česká filmová akademie ani nenominovala, ani nehodnotila!
Jan Lipšanský
Velké oči filmových distributorů
Jak moc sází distributor na úspěch filmu v kinech, poznáte podle počtu kopií. Vše nad 26 kopií má přinést nečekaný úspěch. Má... Ale skutečnost je jiná.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2270x