Sklízíme, co jsme zaseli.

Přišel mi e-mailem zajímavý řetězový dopis. Zvláštní tím, že se snaží odpovědět na otázku: "Proč tohle Bůh dopouští?", kterou položili jisté Ann Grahamové po událostech 11. září...

Doufám, že tě to uchvátí právě tak, jako to uchvátilo mne!

Oproti mnoha vtipům a výstřednostem, které se houfně rozesílají,
je tento mail trošku jiný:
Má tě donutit k přemýšlení.

Dcera jednoho prominentního Američana byla interwievována v pořadu “Early Show” a moderátorka se jí zeptala:
“Jak mohl Bůh něco takového
dopustit?”
(vztaženo na útoky z 11. září)

Anna Grahamová dala na výsost hlubokou a rozvážnou odpověď. Řekla:
„Věřím,že Bůh je z toho co nejhlouběji smutný, právě tak, jako my; ale již mnoho let říkáme Bohu, že má zmizet z našich škol, z naší vlády a z našeho života.

A protože je džentlmenem, domnívám se, že se tiše stáhl. Jak můžeme od Boha očekávat, že nám dá své požehnání a poskytne svou ochranu, když po něm žádáme, aby nás nechal samostatné?“
Ve světle nejnovějších událostí – útoků, střelby ve školách atd. – se domnívám, že to začalo, když Madeleine Murray O’Hare (byla zavražděna, nalezli ji nedávno) podala žalobu u soudu, protože nechtěla, aby se v našich školách modlilo ...

… A my jsme řekli ANO.
Potom někdo jiný řekl, že by se ve školách raději neměla číst Bible. (Bible říká: nezabiješ, nepokradeš, miluj svého bližního, jako sama sebe …)

… A my jsme řekli ANO.
Pak řekl Dr. Benjamin Spock, že bychom našim dětem neměli naplácat, když se chovají špatně, protože by se jejich malé osobnosti deformovaly a mohli bychom uškodit jejich sebeúctě (syn Dr. Spocka spáchal sebevraždu).

Řekli jsme, že expert přece musí vědět, o čem mluví.
A řekli jsme ANO.

Potom mínil někdo jiný, že učitelé a ředitelé nemají naše děti raději ukázňovat, když se chovají špatně.
Školní administrátoři řekli, že se učitelský sbor nesmí dotýkat žáků, když se špatně chovají. Neboť nechceme žádnou špatnou reklamu, a nechceme také být obžalováni!
(Je obrovský rozdíl mezi ukázňováním, dotýkáním se, bitím, plácnutím, snižováním, kopancem atd. !)

A my jsme řekli ANO.

Pak někdo řekl: Povolme našim dcerám potraty, když je chtějí, a nemusí to ani říkat svým rodičům.
A my jsme řekli ANO.


Pak řekl jeden moudrý člen školního direktoria: Protože hoši jsou hoši a budou to dělat stejně, dejme našim synkům tolik kondomů, kolik chtějí, aby mohli mít tolik potěšení, kolik chtějí, a rodičům není nutné říkat, že je dostali ve škole.
A my jsme řekli ANO.



Potom řekl jeden z našich nejvyšších volitelných orgánů, že přece není důležité, co děláme v soukromí, pokud vykonáváme řádně své zaměstnání.
A s tím srozuměni jsme řekli, že je nám přece jedno, co kdokoli, prezidenta nevyjímaje, v soukromí dělá,
pokud mám zaměstnání a hospodářství dobře funguje.

A my jsme řekli ANO.

Potom někdo řekl:
Vytiskněme časopisy s fotografiemi nahých žen a nazvěme to zdravým realistickým uznáním krásy ženského těla.
A my jsme řekli ANO.

a pak někdo toto uznání posunul o další krok a zveřejnil fotografie nahých dětí, a pak je dal na internet.
A my jsme řekli ANO, přece mají právo na svobodné mínění.

Potom přišel zábavní průmysl a řekl:
udělejme TV show a filmy, které zobrazují vulgárnosti, násilí a nepovolený sex;
Složme hudbu, která osměluje k násilí, k drogám, vraždám a sebevraždám a ďábelským věcem.
A my jsme řekli, že je to přece jen zábava, nemá to žádné škodlivé následky, mimoto to nikdo tak jako tak nebere vážně, takže klidně pokračujme.

A my jsme řekli ANO.

A nyní se ptáme, proč naše děti nemají žádné svědomí, proč nedokážou rozlišovat mezi tím, co je správné a špatné, a proč je jim jedno, když zabíjejí cizince, své kamarády i sebe.

Snad na to přijdeme, když o tom budeme dlouho a intenzivně přemýšlet!

Myslím, že to je následek toho, že
„SKLÍZÍME, CO JSME ZASELI.“

Zvláštní, jak jednoduše vyřadili lidé Boha ze svého života a potom se diví, proč se svět řítí do pekel.

Zvláštní, jak naivně věříme tomu, co se píše v novinách, ale pochybujeme, co nám říká Bible.

Zvláštní, jak lehce posíláme „vtipy“ mailem a ty se pak šíří jako požár; ale pokud se někdo odhodlá zprostředkovat poselství týkající se Boha, pak si většina lidí dvakrát rozmyslí, jestli je mají předat dál.

Zvláštní, jak se všude volně probírají drsné, vulgární, bezduché a obscénní články, ale potlačuje se veřejná diskuze o Bohu na školách a pracovištích.
Zvláštní, že pokud předáš dále toto poselství,nepošleš je na mnoho adres ve svém adresáři, protože si nejsi jistý, co by si o tobě mohli myslet právě proto, že takovéto zprávy rozesíláš.

Zvláštní, že si děláme více starostí, co si o nás myslí lidé, než o to, co si o nás myslí Bůh.

Pošli tento mail dál, pokud se domníváš, že to bude něco platné. Pokud ne, zkrátka jej vymaž … nikdo se to nedozví.

Ale ostatním tím bereš šanci, aby otevřeli své myšlení tímto směrem …
… a pak se nediv a obviň i sebe z toho, v jakém špatném stavu se náš svět nachází!